Napsali nám děti z Lenana, Keňa

06/01/13

Napsali nám děti z Lenana, Keňa

Nedávno jsme obdrželi dopis od absolventů střední školy z našeho partnerského projektu v Nairobi. Zde Vám tedy přinášíme jeho překlad a věříme, že Vás potěší další novinky z jejich života.

"Všem, kteří nám prostřednictvím sdružení Humanitas Afrika pomáhají: Za všechny děti ze stacionáře HHFL vám posíláme velký pozdrav Jambo. Myslíme na to, co pro nás děláte, vaše pomoc pro nás totiž znamená moc. Tímto dopisem, který píšeme za všechny děti ze stacionáře HHFL, vám chceme vyjádřit velké poděkování za spoustu práce a za podporu, kterou nám věnujete. Ať vám v tomto vánočním čase Bůh žehná, pamatujeme na vás vždy i v modlitbách.

Tento rok jsme zažili mnoho úspěchů, o které bychom se s vámi rádi podělili. Začneme tím, čeho někteří z nás již dosáhli: Benson (17 let, žije v hostelu stacionáře) úspěšně zakončil kurz pro automechaniky motorových vozidel a v lednu se chystá postoupit do návazného kurzu. Francis (18 let, žije v hostelu stacionáře) právě dokončil první rok kurzu pro automechaniky a na dobu svátků a prázdnin již získal práci. Jsme na něj všichni velmi hrdí. Albanus, kterému bylo umožněno vstoupit do programu stacionáře v roce 2009 (3. ročník střední školy), byl na své střední škole jmenován hlavním knihovníkem. Esther (2. ročník), kterou Mama Hanne zachránila během politických střetů v roce 2008, se stala předsedkyní třídy a prospěchem se řadí mezi nejlepšími žáky ve třídě. Steve (2. ročník) ve stacionáři pomohl s výtvarným klubem. Isaiah, náš učitel počítačů, s pomocí organizace Kenya Widlife Trust zahájil ve stacionáři přírodovědný klub. Během roku se stalo ještě tolik dalších věcí, ale na to nám už nestačí ani stránky, abychom vám to všechno mohli vypsat, proto k nám někdo z vás bude muset přijet, abychom vám o tom všem mohli vyprávět přímo. Stále ještě rádi vzpomínáme na to, jak nás od vás navštívila Markéta – ani nevíme, jakým způsobem jí dostatečně poděkovat za to, že přišla s nápadem získat podporu pro naší knihovnu. Důsledkem toho totiž bylo to, že malé děti u nás ve stacionáři získaly ke čtení nové knížky.

Tento rok 2012 také deset z nás ukončilo střední školu. Napjatě očekáváme oznámení výsledků závěrečných zkoušek, které budou zveřejněny v únoru. Všichni tito studenti jsou pevně rozhodnuti pokračovat nadále ve studiu na vyšší škole či vysoké škole. Jak víte, minulý rok od nás ukončili střední školu jen tři žáci, ale všem se podařilo dostat se na univerzitu a my můžeme jen s hrdostí dodat, že všichni studují s vynikajícími výsledky. Dále pak, co se týká dětí ze skupiny Tiny Tots (předškolní třída, pozn. překl.), šest z nich také úspěšně složilo zkoušky. Někteří z nich stále ještě čekají na podporu nějakého patrona, aby mohly začít chodit do školy St. Nicolas (soukromá základní škola, kvalitou lepší než státní základní škola, např. co se týká poměru počtu dětí na učitele, apod. pozn. překl.). Kromě toho se s vámi musíme podělit o radostnou zprávu, že někteří z našich kamarádů ze stacionáře se již osamostatnili a stacionář opustili, aby začali žít sami. Naše drahé kamarádky Lydia a Prisca se staly certifikovanými kosmetičkami, začaly si samy vydělávat a jsou schopné samy si zaplatit nájem. Boniface se stal svářečem a má v současné době díky tomu stálou práci. Taktéž Erick se stal mechanikem a nyní pracuje ve městě Kisumu.

Život ve stacionáři nabral na tempu, obzvláště teď během prázdnin. Mama Hanne nám přitom každou minutu připomíná, že „čas jsou peníze“ a abychom drahocenný čas zbytečně neztráceli. Jinak co se týče programu ve stacionáři, počítače i nadále patří do velmi oblíbených zájmových aktivit. Stejné je to s výtvarným a dramatickým kroužkem. Hodně dětí také baví sport. Tento rok učitel Isaiah a Moyra (členka výkonné rady HHFL) pro nás organizují výlety do přírody a my doufáme, že se na nás všechny dostane a budeme se jich moct účastnit. Docela nás udivilo, když jsme zjistili, jak málo víme o své vlastní zemi a o kritické siutaci, v které se u nás nachází některá zvířata.

Tento rok u nás však také došlo k jedné velmi negativní události – na pozemku stacionáře začalo docházet k opakujícím se záplavám. Pokaždé, když přijdou deště, což se děje právě nyní, se z našeho místa stane bazén a kuchyně, jídelna, knihovna, třídy Tiny Tots, těch nejmenších, a třetina venkovního prostoru zůstanou ve vodě, a tudíž nepoužitelné. A co je ještě horší, tato voda je naprosto odpudivá, protože s sebou přináší kontaminované naplaveniny z latrín. Fotky z této doby jsou na našich webových stránkách. Taková je tedy situace, ale bojujeme s tím. Mama Hanne vyvíjí šílené úsilí u pronajímatelů pozemku, na kterém je náš stacionář. Ti totiž chtějí, aby veškeré výdaje spojené se záplavami hradila ona.

Pomoc, kterou od vás máme, a obzvláště to, jak vám na nás záleží, pro nás znamená nesmírně moc. My starší si dobře pamatujeme, že sdružení Humanitas Afrika bylo jedním z prvních dárců stacionáře a již několik let přispívá k tomu, že naše životy vypadají opravdu jinak, než kdybychom nadále zůstávali ve slumu bez pomoci HHFL. Za tuto pomoc vám jsme a budeme navždycky velmi vděční. Navždy zůstanete v našich vzpomínkách.

Posíláme vám, pracovníkům Humanitas Afrika i dárcům, veliký pozdrav Jumbo a přejeme vám krásné Vánoce a vše dobré a hodně zdraví v novém roce.

Myslíme na vás, ještě jednou mnoho pozdravů a přání všeho nejlepšího od všech dětí stacionáře HHFL. Těšíme se, že k nám i někdo z vás přijede brzy na návštěvu!

Napsali: Absolventi středních škol v roce 2012