- Pražský den pro Afriku rozhýbe fotbal [27. květen 2010]
- Setkání patronů dětí v Keni [26. duben 2010]
- Děkujeme studentkám z Jihlavy! [7. duben 2010]
- Plánovaná cesta do Keni [31. leden 2010]
- Vše nejlepší v roce 2010! [4. leden 2010]
Profil školy: Lenana Slum
Centrum pro ohrožené děti a sirotky ve slumu Lenana (Nairobi, Keňa)
Humanitas Afrika již čtvrtým rokem zprostředkovává podporu dětem v chudinské čtvrti Lenana která je asi čtyřicet pět minut jízdy od Nairobi, hlavního města Keni. V současné době je takto podporovaných dětí šedesát osm. Na projektu již od jeho počátku spolupracuje s kanadskou nadací Hanne Howard Fund Lenana, která projekt v této komunitě řídí.
Mezi programy, které realizujeme, patří zejména denní stravování a vzdělávací program spočívající především v umísťování dětí do škol, finanční a materiální podpoře školní docházky, mimoškolních aktivitách a zajišťování lékařské péče.
Centrum funguje na oploceném pronajatém pozemku ve čtvrti Lenana. Centrum má šest krytých uzavřených prostor z plechu, materiálu užívaném v chudinské čtvrti ke stavbě nízkých domů. Dvě z těchto místností jsou využívány jako učebny pro předškolní výuku „Tiny Tots Early Childhood Centre“. Ve dvou dalších místnostech, které tvoří hostel, jsou ubytovány děti, které nemají rodinu. Jedna místnost slouží jako kancelář. Většina prostorů je užívána v odpoledních hodinách pro mimoškolní aktivity včetně doučování dětí. Na pozemku byla zřízena kuchyně se skladem potravin a zastřešenými prostory s jídelními stoly.
Hostel je domovem pro třicet jedna chlapců a dívek, které nemají žádnou rodinu. Některé z těchto dětí, ti mladší, bydlí v hotelu denně dvacet čtyři hodin. Někteří starší přijíždí do centra z internátních škol, kde bydlí v době mimo prázdnin. Ubytování v centru je rozděleno do dvou částí – zvlášť pro dívky a pro chlapce. O děti se tu stará vychovatelka Mama Mary. Potřeba rozšíření ubytovací kapacity centra vznikla po nepokojích, které ovládly Nairobi počátkem roku 2008. Mnoho lidí tehdy ztratilo své domovy, mnoho rodin bylo rozděleno a řada lidí se stala oběťmi násilí. Humanitas Afrika se snažila pomoci tím, že získala podporu pro jednotlivé děti, které byly do centra nově přijaty, bohužel řada dětí, které byly dosud podporovány, s rodinami ze slumu odešla vzhledem k nejistotám a nevraživosti mezi dvěma znepřátelenými kmeny.
Prioritou v denní péči o děti je zlepšení stravování. Základem je snídaně, kdy dostávají kašovou směs ze sojových bobů s přídavky bílkovin, minerálů a vitamínů. Jedná se o keňský produkt s názvem Insta Porridge. K obědu jsou připravována vegetariánská jídla - o víkendu se snaží do jídelníčku zařadit maso. K večeři po té děti dostávají do hrníčku teplý pokrm, chléb a ovoce.
Zdravotní péče je poskytována ve spolupráci s Melchizedek hospital a dalšími klinikami. Všechny děti prochází testy HIV – několik dětí postižených nemocí AIDS dostává antiretrovirální léčbu. Dále pak děti dochází na pravidelné preventivní prohlídky.
Předškolní výuku zajišťuje samotné centrum. Děti školního věku dochází denně do dvou základních škol v nedalekém okolí. Třetí základní škola je internátní, obzvláště pro ty děti, pro něž by z různých důvodů nebylo žádoucí, aby zůstávaly v chudinské čtvrti. Střední školy jsou některé v okolí a jiné internátní. O rozdělení dětí do středních škol rozhoduje stát.
Mezi mimoškolní aktivity centra patří skautský oddíl, výtvarné, divadelní, hudební a sportovní činnosti. V roce 2008 se děti poprvé zúčastnily výletu, při kterém navštívily několik útulků pro divokou zvěř a měly tak poprvé v životě možnost živě vidět zvířata, která znají pouze z obrázkových knih. V roce 2010 centrum realizovalo podobnou exkurzi i pro ty nejmenší, Tiny Tots.
Péči o děti v centru zabezpečuje několik stálých dospělých zaměstnanců a dobrovolníků, bez nichž by denní chod centra nebyl možný. Nancy Mwaniki je ředitelka centra. Ta má také na starosti chod předškolní skupiny Tiny Tots. Spolu s ní zabezpečuje výuku předškolních dětí také pedagožka Susan. Duncan začínal v centru jako učitel výtvarné výchovy, ale jeho nadšení pro budování zázemí dětí daleko přesáhlo jeho původní zařazení a kromě organizování výtvarných činností pracuje jako celodenní vychovatel dětí. Chod hostelu má na starosti přes den i přes noc Mama Mary. O dobré stravování se starají kuchař John a kuchařka Margaret. Administrativu a účetní záležitosti má na starosti Lucy.
V centru pomáhají stálí dobrovolníci jako je Mama Brian, která pomáhá s praním, úklidem a která nabídne svou pomoc při hrách s dětmi. Podobnou roli zastává Mama Doris. Dále pak do centra denně dochází mladý student práv Michael, který poskytuje večerní výuku. V současné době pomáhají v centru i mladí lidé, kteří díky podpoře centra ukončili nebo dostudovávají střední školu a v budoucnu se chystají pokračovat ve studiu. Tito jsou nyní Ngina, Kennedy a Simon.
Centrum má v komunitě chudinské čtvrti dobrou pozici, neboť podporuje děti různého věku i vytváří pro několik místních dospělých i adolescentů pracovní příležitost, prostor pro rozvíjení se a uplatnění svých schopností i nakonec možnosti pravidelného denního stravování.
Poděkování
Projekt by nemohl vzniknou bez osobního nasazení kanadské fotografky Dany Wilson a dobrovolnice Hanne Howard, které sirotčinec průběžně navštěvují a v rámci svých možností finančně podporují.
Projekt podpořil také Český výbor pro Unicef v rámci akce Pečení pro děti, která se konala v září 2006 v pasáži Myslbek v centru Prahy. Výtěžek z prodeje pečiva, při kterém pomáhali také herci Milan Forman a Petr Vacek, činil 22 911,- Kč.
Příspěvek na podporu sirotčince činí 6900,- Kč/ročně a zahrnuje jednak zajištění stravy a vzdělání 1 dítěte, a jednak běžný chod sirotčince.



